Devizové rezervy opět klesají
Úbytek devizových rezerv ČNB pokračuje. Za jediný měsíc v říjnu zmizelo z rezervoáru devizových rezerv bezmála 5,4 mld. EUR a cca 2,1 mld. USD. Ti, co jásají nad silnou korunou, by si měli uvědomit, že to není zadarmo a že snižování devizových rezerv na tom má lví podíl. Stav devizových rezerv na EUR na konci října byl 131,6 mld. EUR. Ještě v dubnu to ale bylo více než 160 mld. EUR. Tedy za půl roku cca 30 mld. EUR opustilo rozvahu ČNB. S dolarovými devizovými rezervami je situace podobná. Tam byl stav v březnu letošního roku skoro 176 mld. USD, zatímco zůstatek na konci října je už jen 130 mld. USD. Tedy 46 mld. snížení za 7 měsíců. Tedy silná koruna není proto, že by byla tak strašně skvělá a všichni by jí chtěli. Jen sama ČNB jí za devizové rezervy nakupuje za astronomické částky a tím vytváří tlak na její posílení. Plus berme v potaz vysokou hladinu úrokových sazeb, která přirozeně přilákala zahraniční kapitál. Jenomže ten má tendence migrovat jinam v momentě, kdy se zvyšují úrokové sazby na USD, EUR a dalších měnách.
Koruna je v tuto chvíli přirozeně velice nadhodnocená. Není přirozené, aby její kurz byl tak silný vůči EUR i USD. Obě dvě měny aktuálně stojí v CZK téměř stejně okolo 24,3-24,4 Kč. Silná koruna trochu zlevňuje import, což aktuálně ČR spíše pomáhá, protože má obchodní deficit s okolními zeměmi. Ale zároveň poškozuje export, protože to činí české zboží dražší. Dá se očekávat, že v určitou chvíli, až ČNB bude nucena úrokové sazby začít snižovat, tak nebude možné silnou korunu udržet. Jedině za brutální devizových intervencí, na které ovšem ČNB nemá neomezené zdroje. Proto v horizontu cca 1 roku spíše očekávejme oslabení CZK vůči EUR i USD.
Inflace v říjnu klesla na 15,1 %
Ze zářijové hodnoty 18,0 % poskočila meziroční inflace na 15,1 %. Meziměsíční inflace pak činila -1,4 %. Tedy došlo k obratu trendu v cenové hladině.
Když se podíváme na to, co nejvíce zdražilo za poslední rok, tak jsou to následující položky:
Potraviny 25 %
Stravování a ubytování 25 %
Naopak vidíme, že už výrazně zpomaluje meziročně položka bydlení, do které patří i energie. Tam je meziroční srovnání už jen o 11 % vyšší.
Dá se očekávat další pokles inflace. Vidíme, že klesají retailové tržby. V září to bylo o 5,6 % meziročně. Vyšší ceny vedou k tomu, že lidé kupují méně zboží a služeb. Je to celkem logické, protože více peněz nemají a nemohou si aktuálně ani na to půjčit, protože úvěry jsou příliš drahé. I proto je evidentní, že není příliš velký prostor pro růst cen čehokoliv, vč. nájmů. V ekonomice chybí peníze. A lidé musí slevovat ze svých nároků. Ať už se jedná o bydlení nebo zbytnou spotřebu. V momentě, kdy nominální mzdy nerostou, čelíme pravděpodobnému nárůstu nezaměstnanosti a kdy ceny mandatorních výrobků a služeb zásadně vzrostly, tak je logické, že lidé mění své spotřebitelské chování. A to znamená odklon k levnějším substitutům a snížení spotřeby. Je jasné, že nejvíce současná situace postihuje ty, kteří nabízejí zbytné či cyklické zboží a služby.
To znamená, že zasaženy jsou i nemovitosti, kde se takové zboží a služby prodávají. U bydlení to znamená jasnou změnu preferencí k levnějším substitutům zejména u střední třídy. Střední třída na nemovitostním trhu dostává aktuálně neuvěřitelné pohlavky. Nemovitosti se jí extrémně zdražily v posledních letech a poté, co s vypětím všech sil si tyto nemovitosti na dluh nakoupila, nemovitostní trh s rodinnými domky ztrácejí likviditu i tržní hodnotu. To, co rostlo na hodnotě jen díky úrokovému dopingu, zažívá mimořádně špatné časy. To, co rostlo na hodnotě i díky fundamentálnímu opodstatnění – např. bytové novostavby v Praze, to si cenu drží. Bohatí lidé mají aktuálně mnoho příležitostí k nákupu od zoufalých příslušníků střední třídy, kteří přecenili své síly. Nůžky mezi očekáváními transakční ceny se ale ještě neuzavřely natolik, aby to realitnímu trhu dodalo likviditu.
Známe kandidáty na prezidenta ČR
8.listopad byl oficiální termín pro nahlášení prezidentské kandidatury. Z osob, které avizovali kandidaturu, v zásadě vypadli pouze dvě obskurní postavy. Tou první je bývalá ředitelka Energetického a regulačního úřadu Alena Vitásková, která tvrdí, že sice získala přes 60 tisíc podpisů, ale sama si namísto zákonných 50 tisíců stanovila cíl 100 tisíc. A proto kandidaturu nepodala. Druhým je pak komunistický kandidát Jozef Skála, který nezvládl nasbírat podpisy.
Do boje o hrad se kromě regulérních kandidátů přihlásili ještě kandidáti, o kterých lze předpokládat, že je ministerstvo vyřadí z důvodu nesplnění zákonných podmínek. Jedná se o občanské kandidáty Jiřího Kotába, Denisu Rohanovou a Pavla Zítka. Všichni tři se sice tváří, že zvládli nasbírat podpisy zákonodárců či 50 tisíc podpisů od občanů, ale dá se o tom s velkou pravděpodobností minimálně pochybovat. Bylo by překvapením, kdyby některého z těchto tří kandidátů ministerstvo vnitra poslalo jako legitimního kandidáta do boje o Hrad. Ještě teoreticky připadá možnost návratu Jozefa Skály, který postoval video, kde si pravidla vyložil tak, že může sbírat podpisy až do cca 20. listopadu. Ale i jeho návrat do boje by byl překvapivý.
Názor Comsense na šance u kandidátů, kteří se určitě postaví na start závodu o nejvyšší ústavní funkci:
Andrej Babiš
Disponuje relativně pevnou voličskou základnou více než 1 milionu voličů. Potenciál má nasbírat v prezidentské volbě v prvním kole okolo 1,5 milionu hlasů. Tedy dalo by se říct, že je téměř jistým účastníkem druhého kola. Jen málokterý kandidát mu může konkurovat v prvním kole volby. Na Andreje Babiše v podstatě už nelze nic vytáhnout a nemá čím překvapit. Za 7 let ve vrcholné politice už na něj vyplavala špína a skandály řádově větší než na kohokoliv jiného v minulosti. Ukazuje se však, že jeho věrným voličům to vůbec nevadí, zatímco zbytek voličů se nad tím pohoršuje čím dál více. Ačkoliv je Babiš jednoznačným favoritem prvního kola, dá se očekávat, že v druhém kole favoritem nebude. Pro zvolení prezidentem je potřeba v ČR řádově minimálně 2,5 milionu hlasů. A tolik hlasů ANO nikdy nezískalo. V roce 2017 i v roce 2021 získalo hnutí ANO téměř identický počet voličů, tedy 1,5 milionu. A ten milion navíc, který Babiš potřebuje pro úspěch v druhém kole, se mu bude sbírat velmi obtížně. Ale i kdyby prohrál, tak jeho kandidatura mu může pomoct v dalších parlamentních volbách. Kdyby se mu podařilo získat řádově okolo 2 milionů hlasů, tak je velká pravděpodobnost, že voliči by s ním zůstali do dalších parlamentních voleb.
Petr Pavel
V tuto chvíli je to asi největší favorit prezidentské volby. Jeví se být hlavním vyzyvatelem Babiše, který má největší šanci s ním proniknout do druhého kola. Jeho vystupování v kampani je profesionální, mluví klidně. Má obrovskou zahraniční reputaci u našich spojenců z NATO. Pro spoustu lidí je sice problémem, že má komunistickou minulost, ale je to v zásadě symbol. Politika nicméně často o symbolech bývá. Pavel zastával v minulosti dvě velmi důležité vojenské funkce. V hodnosti armádního generála zastával funkci náčelníka generálního štábu ČR a posléze ještě významnější funkci předsedy vojenského výboru NATO, což je formálně druhá nejvyšší pozice v organizaci NATO. Petr Pavel je oceněný válečný hrdina nejen v ČR (hned několik ocenění od prezidenta, ministerstva obrany), ale ocenění obdržel i od Francie, USA a Bulharska. Aktivně se ve vojenské službě účastnil vojenských misí v Jugoslávii a Kuvajtu. Na dalších misích už působil ve velení. Pavel je bezpochyby kandidát, který má perfektní znalosti v rámci geopolitické pozice ČR a bezvadně by zvládal pozici vrchního volitele ozbrojených sil ČR. Otázkou je, nakolik je zběhlý v domácí vnitropolitické situaci a jak by dokázal odolávat domácím politickým tlakům a intrikám. V tomto směru je jeho schopnost pravděpodobně výrazně za současným prezidentem Zemanem a jeho předchůdcem Klausem. Ovšem určitě se jedná o velmi kvalitního kandidáta, jenž má co nabídnout ve své funkci.
Danuše Nerudová
Buzz okolo Danuše Nerudové je mnohem větší, než si tato kandidátka ve skutečnosti zaslouží. Český satirista Tomáš Břínek alias TMBK jí označil za „Čaputovou z Wishe“, čím narážel na fakt, že Nerudová se do značné míry nepříliš přesvědčivě stylizuje svým PR do podobné pozice jako mimořádně charismatická slovenská prezidentka. Ve vší úctě k Danuši Nerudové ona má však velmi daleko do slovenské prezidentky, která je svým charismatem a řečnickými schopnosti v rámci evropské politické scény skutečné mimořádná. Nerudová je dobře vypadající sympatická žena, která na sebe upozornila tím, že byla 4 roky druhořadé Mendelovy univerzity v Brně. Nerudová, která je profesí akademická ekonomka, o sobě dala veřejně vědět relativně pozdě. Zejména až s ambicí kandidovat na prezidentku. Má pověst slušné kandidátky, ale je velmi nevýrazná. Její veřejný projev působí dojmem, že říká to, co si myslí, že chtějí její potenciální voliči slyšet. Celá logika toho, proč by měla být zvolena, se dá shrnout do následujícího. Nebyla jsem v KSČ. Jsem žena. Jsem liberál. Něco vím o ekonomice. Jsem slušná ženská, máma od dětí. A to je podle nás trochu málo na to, aby se někdo stal nejvyšším ústavním činitelem v ČR. Náš názor je takový, že je velmi vysoce pravděpodobné, že Nerudová ve veřejném projevu v předvolebních debatách shoří jako papír a naplno se ukáže, že nemá kvalifikaci se o tento post ucházet.
Pavel Fischer
Kandidát, který v předchozí volbě v roce 2018 překvapil ziskem 526 tisíc hlasů (10,3 %), má pravděpodobně jednu z nejlepších možných kvalifikací pro vykonávání funkce prezidenta republiky. Působil 4 roky jako ředitel politického odboru na Hradě za prezidenta Havla. 7 let byl velvyslancem ČR ve Francii a již 4 roky je senátorem. A nutno podotknout, že je jedním ze dvou nejvýraznějších senátorů společně s předsedou Senátu Milošem Vystrčilem. Zcela zastínil svého soupeře z předchozí prezidentské volby Jiřího Drahoše, který je proti němu zcela neviditelným senátorem. Fischer je demokrat, konzervativec a profesionál. Nepochybně je i slušným politikem, se kterým nejsou spojené žádné skandály. Část liberálních voličů s ním má problém zejména kvůli jeho postoji k homosexuálům, který by se dal označil za konzervativně katolický. Fischer není bez šance uspět. Má dobrou pověst, je profesionálem a je i politicky zkušený. V debatách posledně předvedl velmi dobrý výkon a je možné, že se mu podaří zcela zastínit Petra Pavla i Danuši Nerudovou.
Karel Janeček
Karel Janeček získal přes 73 tisíc podpisů. Svou kandidaturu doprovodil komentářem, že jeho šance na zvolení je větší než druhá odmocnina z pěti – 1, to celé děleno dvěma. To je dost svérázný způsob, jak můžete říct, že vaše šance jsou cca 61,8 %. Janeček je kontroverzní svéráz. Je však mnohem méně kontroverzní, než jakou nálepku mu dávají zejména mainstreamová média typu Seznam zprávy. Janeček je rozhodně zábavným kandidátem, kterému nelze upřít určité charisma a schopnost zaujmout. Když si odmyslíme estrádu okolo jeho vystupování, tak je vlastně celkem rozumně hovořícím mužem, ovšem 10 smysluplných vět, které vysloví, je vykoupeno a smazáno 1 kontroverzní, která ho učiní nepřijatelným maverickem pro mainstream. Svým způsobem je to škoda, ale je jasné, že tento muž nikdy 2,5 milionu hlasů získat nemůže v českém prostředí. Ale rozhodně může ovlivnit zásadně výsledek prvního kola. A může to být zrovna on, který překvapí solidním výsledkem a sebere hlasy jednomu z favoritů trojice Pavel/Babiš/Nerudová.
Tomáš Březina
Jeho mediální působení je bezpochyby mnohem horší, než jaké si zaslouží. Ačkoliv nemluví z cesty, tak získal nálepku antisystémového kandidáta. Může si za to svou svérázností, nikoliv však tím, jak formuluje myšlenky a jaké říká názory. Jeho až americké sebevědomí působí v českém politickém prostředí tak oceňující pokoru (i předstíranou) je pro většinu demokratických voličů vulgární. Nelze však Březinovi upřít, že je to kandidát, kterého jen hlupák může označit za neschopného. Muž, jenž vybudoval betonářskou společnost BEST, má nezpochybnitelné manažerské schopnosti. Otázkou je, jak kompetentní je pro výkon prezidentské funkce. S jeho inteligencí, pracovitostí a schopnostmi se dá nicméně očekávat, že by se celkem rychle zorientoval. Velkou slabinou je jeho komunikace, která rozhodně nesplňuje moderní standardy. Komunikace je v případě tohoto kandidáta mnohem horší než kompetence a deklarované názory. Je svým způsobem akt naprosté komunikační neschopnosti, že se svými názory získal pověst antisystémového hráče, kterým ale určitě není. V televizních debatách, podobně jako Janeček, ovšem může zcela zastínit Pavla a Nerudovou. O Babišovi nemluvě, protože jeho verbální schopnosti jsou na nule.
Marek Hilšer
Když získal přes 450 tisíc hlasů v minulé volbě (skoro 9 %), tak překvapil. Mladý a pohledný lékař byl zjevením v předchozí volbě. Poté uspěl i on ve volbách do Senátu, ale prakticky celou dobu byl velmi nevýrazný. Nyní se vrací do boje o Hrad, ale reálně jeho šance jsou velmi nízké. Jednak už nepředstavuje ten svěží vítr a ani jeho politické charisma není nějak zaznamenáníhodné.
Josef Středula
Zde to vypadá na obrovský neúspěch českého odborového předáka. Zůstává zcela zastíněn prakticky všemi, se kterými bojuje o voliče. Je pro něj noční můrou, že se nakonec rozhodl kandidovat Andrej Babiš. Stejně tak mu nepřispívá situace okolo demonstrací, které organizuje Ladislav Vrábel. Zdá se, že jeho nevýrazná politická image ochránce chudých, jenž působí spíše jako minimalistická česká verze Jimmyho Hoffy, není tolik v kurzu, jak by bylo potřeba pro to, aby uspěl. Je to jednoznačný outsider.
Jaroslav Bašta
Již 74letý politik s nezaměnitelným hlasem Jaroslav Bašta se o pozici prezidenta ČR uchází s podporou poslanců SPD. Byl ministrem ve vládě Miloše Zemana, náměstkem ministra zahraničí a zejména velvyslancem na Ukrajině a velvyslancem v Rusku. Což z něj bezpochyby u části voličů dělá celkem důvěryhodného experta na současnou situaci na Ukrajině. Aktuálně je poslancem za SPD, dlouhá léta byl jedním z nejviditelnějších politiků ČSSD. Zejména pak za Zemanovy éry. Bašta je bezpochyby inteligentní a kvalifikovaný kandidát. Jeho názory jsou však velmi kontroverzní, a především je kontroverzní strana, jejíž je členem. Nemá šanci proklouznout do druhého kola, ale pár procent může sebrat, pokud předvede slušný výkon v debatách.
Tomáš Zima
Bývalý rektor Univerzity Karlovy je lékařem, který vyučuje na lékařské fakultě. Bude mít co dělat, aby prokázal, že získal 50 tisíc podpisů. Je velkým outsiderem volby.
Karel Diviš
Jeho šance jsou ze všech deklarovaných kandidátů asi vůbec nejmenší. Diviš působí spíše jako vykradač marketingových sloganů než jako seriózní kandidát. Jeho motto „I prezidenta můžete mít rádi“ je v úrovni trapnosti pravděpodobně strop mezi kandidáty. Diviš je bývalý sportovní komentátor pro Českou televizi, který se následně stal podnikatelem známým díky projektu Letuska.cz. Tvrdí, že nasbíral 60 tisíc podpisů.
Obecně se dá očekávat, že zásadní průlom do prezidentské volby přinesou předvolební debaty. V nich by zřejmě Andrej Babiš mohl ztratit část své politické pozice a tak není vyloučeno, že se jich nebude účastnit podobně jako Miloš Zeman v posledních volbách. Ostatní kandidáti si podobný luxus dovolit nemohou.
