Historický propad Meta
Na akciových trzích, a především v technologickém segmentu panuje už delší dobu nervozita z rostoucích úrokových sazeb a investoři na špičkách čekají, co se bude dít. Trh je aktuálně velmi citlivý na jakékoliv špatné zprávy a minulý týden to odnesla společnost Meta, která stojí za Facebookem a Instagramem. Od této firmy, která prakticky zná jenom růst a věří ji nespočet investičních gigantů ve čtvrtek publikovala výsledky za čtvrtý kvartál a nebylo to veselé čtení. Meta poprvé ve své historii reportovala mezikvartálně úbytek v klíčovém parametru a tím je počet aktivních uživatelů za den, ve zkratce počet lidí, kteří se denně na Facebook nebo Instagram přihlásí. V přechozím kvartále to bylo 1,930 miliardy lidí, teď Meta reportuje 1,929 miliardy. Je to pro všechny nečekaná zpráva a Meta si úbytek uživatelů vysvětluje silnou konkurencí hlavně ze strany čínského Tik Toku, který láká především dospívající populaci.
Je tu i další problém, který se týká tržeb. Meta ve čtvrtek zveřejnila předpověď tržeb do prvního kvartálu v hodnotě mezi 27 a 29 miliardami dolarů, ten se ovšem dramaticky liší od tržních očekávání, která vyhlíží tržby okolo 30 miliard dolarů. Meta má jako hlavní toky příjmů reklamy na internetu a stále více inzerentů se na jejich sociální sítě přestává spoléhat. Za tím stojí technologické změny především u nových Apple operačních systémů, který znesnadňuje sledování aktivity lidí na internetu a pro Meta je tak mnohem těžší kvalitně cílit reklamu na relevantní obecenstvo. Pro inzerenty to pak znamená nespolehlivá data a házení peněz za reklamu z okna bez jasného cíle. Do toho se dále vkládá Evropská unie, která čím dál více prosazuje soukromí na internetu. Meta odhaduje, že právě změna u Apple iOs bude firmu v roce 2022 stát až 10 miliard dolarů. Na vině je podle firmy i změna uživatelského chování, kdy více a více uživatelů sleduje krátká videa takzvané Reely, kde jsou možnosti reklamy omezené a přináší tak méně tržeb.
Horkým želízkem v ohni je pro Meta její divize Reality Labs, která se věnuje vývoji v oblastní virtuální reality a jejíž výsledky byly poprvé reportovány nezávisle na ostatních divizích. Právě od Reality Labs si šéf firmy Marc Zuckerberg slibuje budoucí jackpot a sází na rozvoj virtuálního meta světa, ve kterém lidé budou pracovat, setkávat se a hrát hry pomocí avatarů, které je budou reprezentovat. Meta je v tomto ohledu nejhlučnějším pionýrem, také si kvůli tomu nechala změnit firemní jméno, ale nezdá se, že by Zuckerbergova vize zatím přesvědčila celý trh. Reality Labs reportovaly ztrátu 10 miliard ztrátu za rok 2021, což je o 4 miliardy více než v roce 2020. Pro Meta je to investice do budoucna, s kterou chce vytvořit takřka nový trh ve virtuálním světě. Tato změna ovšem nemůže trvat příliš dlouho, protože se zdá, že Meta ztrácí svoji silnou pozici na trhu online reklamy, která je, a ještě dlouho bude jejím hlavním zdrojem tržeb.
Sony odpovídá Microsoftu
Potom co Microsoft vyvolal velké vlny na herním trhu nákupem vývojářského studia Activison, které jsme pečlivě rozebrali v článku na Finsider.cz, tak se výrobce herních konzolí Playstation Sony obával o budoucnost některých populárních titulů jako je Call of Duty na jejich platformě. Sony ví, že musí posílit své vývojářské kapacity, a proto minulý týden přišla se zprávou o nákupu studia Bungie, které stojí za sérií Halo nebo Destiny za 3,6 miliardy dolarů. Deal zhruba 20krát menší než nákup Activision. Na herním trhu tak dále probíhá konsolidace kolem největších herních domů a mluví se o další akvizici, kdy výrobce série GTA Take-Two usiluje o nákup vývojáře FarmvVille Zynga za 11 miliard dolarů.
Putin prodával plyn a ropu v Číně
Ruský prezident, který se ukázal na zahájení Olympijských her v Číně v rámci své návštěvy oznámil, že Rusko prohlubuje svoji energetickou spolupráci s Čínou. Kontrakt na dodávky zemního plynu mezi oběma zeměmi by měl trvat 25 let a ročně by mělo do říše středu připutovat 10 miliard kubíků ruského plynu. Celková cena kontraktu by se měla pohybovat kolem 37 miliard dolarů a Rusko si tak rozšiřuje záložní cesty pro svůj plyn, pokud by se evropští odběratelé ukázali jako nespolehliví. Další součástí dohody je nákup ropy za 80 miliard dolarů, která by se do Číny měla dodávat přes Kazachstán. Gazprom dále oznámil, že se chystá postavit nový plynovod o kapacitě 10 miliard kubíků ročně, který spojí ruský daleký východ s jejich čínskými sousedy. Nově by se tak maximální kapacita dodávek plynu do Číny měla vyhoupnout na 48 miliard kubíků ročně, pro srovnání v roce 2021 Rusko do Evropy dodalo 175 miliard kubíků zemního plynu. Rusko je při všech sankcích na svém plynu velmi závislé a je vidět, že ani rozšíření kapacity do Číny nenahradí potenciální ztrátu části evropských exportů.
Alphabet překonal očekávání
Minulý týden reportoval výsledky i Alphabet, mateřská společnost Googlu a její rekordní čtvrtletní výsledky pomohly k nárustu v hodnotě společnosti o 8 %. Tržby firmy vzrostly o 32 % na 75,3 miliard dolarů ve čtvrtém kvartálu a překonaly tak třetí kvartální rekord v řadě. Překonaly tak očekávání analytiků, kteří odhadovali tržby ve výši 72 miliard dolarů. Skoku v tržbách pomohli hlavně retailový obchodníci, finanční inzerenti a zástupci zábavního a cestovního průmyslu, kteří za minulý kvartál značně zvýšili jejich rozpočty na online reklamu a Google tak stále zůstává jedničkou na světovém reklamním trhu. Za celý rok Alphabet prodal služby za 258 miliard dolarů, což je nárust o neuvěřitelných 41 %, tržby z reklam představují 81 % všech příjmů. Druhá největší divize Google Cloud, která poskytuje cloudové výpočetní služby, vyrostla v tržbách o 45 % a připsala si 5,5 miliardy dolarů. Kvartální čistý zisk se vyšplhal na 20,6 miliard, 30,96 dolarů v přepočtu na jednu akcii. Za celý rok byl pak čistý zisk 76 miliard dolarů.
Prodej Arm oficiálně u konce
Co měl být jeden z historicky největších akvizičních dealů, je nyní oficiálně u konce. Japonská SoftBank, která vlastní britského výrobce čipů a vývojáře umělé inteligence Arm uvedla, že nebude pokračovat ve snaze prodat firmu americké Nvidii. Tento deal na konci minulého roku narazil na nepřekonatelné bariéry, když americká obchodní komise žalovala firmy u antimonopolního úřadu s tvrzením, že transakce by znevýhodnila konkurenci a omezila inovační schopnosti trhu. SoftBank koupila Arm v roce 2016 za 32 miliard dolarů a aktuálně ji hodnotí na téměř 80 miliard dolarů. Dalším plánem pro Japonce je podle jejich CEO Masayoshi Sona uvést firmu z britské Cambridge na veřejný trh a bude to pravděpodobně na americkém NASDAQ. Akcie Nvidia, potenciální kupce firmy, pro kterou akvizice představovala jednu ze strategických priorit, klesly o 1,9 %.
