Eurostat ověřil astronomické české dluhy
Konsolidovaný dluh vládních institucí na konci roku 2022 dosáhl v ČR 2997 mld. korun. Za roky 2020,2021 a 2022 tento dluh vzrostl o 1257 mld. korun. Tedy dluh je o 72 % vyšší. V roce 2020 skončily vládní finance deficitem 5,8 % HDP, v roce 2021 5,1 % HDP a v roce 2022 pak deficitem 3,6 %. Mimochodem Maasrichtská kritéria, tedy do doby, než je někdo bral vážně, hovořila o maximální hodnotě 3 %. A naše země toto kritérium překročila 3x po sobě. To může hrát velmi významnou roli v tom, jestli bychom vůbec byli přijati do Eurozóny. Samozřejmě můžeme namítnout, že i v Eurozóně jsou hříšníci. Jenomže ono je to složitější. Klasický ukazatel dluh/HDP je totiž docela zcestný. Je to jakási veřejná obdoba ukazatele DSCR, ale také je podstatný ukazatel, jehož obdobou by bylo LTV. Tedy dát do poměru dluhy státu s jeho majetkem. A český stát tedy majetku má velmi málo. Když si řekneme, že na jedné straně je cca 3000 mld. dluhů, tak co by to mělo vyvážit? Nerostné suroviny ve vlastnictví státu? Stát vlastní ČEZ. Ok. Dejme tomu, že stát vlastní 70 % ve společnosti ČEZ, což je při současné valuaci asi 70 % z 620 mld. korun. Tedy řádově 400 miliard. A dál? Nemovitosti? Jiný hodnotný majetek? Asi celkem slušnou hodnotu kromě nemovitostí ve vlastnictví státu budou mít sbírky v Národní galerii a dalších muzeích. Ale dál? Věří někdo tomu, že stát má majetek za 3000 mld. korun? My tedy rozhodně ne. Současná vláda připustila, že bude muset zvedat daně. Nebo by musela dělat významné škrty ve výdajích. Je vidět, že se vláda bojí naštvat konkrétní skupiny, ale v konečném důsledku nicneděláním naštve všechny. Státní finance jsou v katastrofálním stavu. To je zcela zřejmé. Každý, kdo bude chtít, aby žil ve stáří důstojný život, bude muset přijmout fakt, že stát se na jeho důstojném přežití bude podílet zcela minimálně, pokud je mladší 60 let. A velmi brzo přijdou lidé o další jistoty, které dosud financoval stát. Těmi jsou zdraví, vzdělání, kultura a sport. Tyto čtyři oblasti si stát čím dál tím méně může dovolit financovat. A u těchto oblastí vsaďte poslední kalhoty na to, že se budou velice výrazně přesouvat do soukromého sektoru. Za pár let budeme rádi, když stát zabezpečí základní úkony. Tedy pořádek, bezpečnost, justici a evidenci majetku. Zbytek už bude brzy jen na nás.
Ceny výrobců mají optimistický vývoj
Celkově ceny klesly meziměsíčně o 1 %, což je příznivá zpráva. Meziročně zůstávají pořád dvojciferné na 10,2 % nárůstu. Ceny zemědělských výrobců meziměsíčně klesly o 3,2 %. Rostlinné výrobě klesly vstupy asi o 4,6 % meziměsíčně. Živočišné výrobě klesly náklady o 1,8 % proti minulému měsíci. Nižší náklady má i průmysl o 1 % meziměsíčně. Samotní potravinový výrobci říkají zatím, že jejich náklady jsou meziměsíčně nižší v březnu jen o 0,3 %. Stavební práce jsou meziměsíčně o 0,4 % dražší. Meziročně se pak pohybují stále na hodnotě 9,4 %. Celkově vidíme jasný trend poklesu vstupních nákladů u výrobců v posledních měsících. Je evidentní, že inflace na straně výrobců má klesající tendenci. Pokud tedy výrobci nezačnou snižovat ceny, začne jim růst marže. Což se nepochybně nějakou dobu bude dít. Zejména u některých potravinářských koncernů si tím můžeme být téměř jistí.
V Súdánu je občanská válka
A v africké převážně arabské a muslimské zemi Súdán, kde žije asi 48 milionů obyvatel na 1,8 milionu km2, vypukla v posledních dnech občanská válka, ve které se střetly dvě skupiny soupeřící o moc nad státem. Proti vládním jednotkám sobě stojí tzv. Síly rychlého nasazení, což je paramilitární organizace, která se odštěpila od původně vládou ovládané armády. Tato skupina je podporována údajně i etiopskou a libyjskou vládou a tzv. Wágnerovci, které dobře známe z války na Ukrajině. Celý konflikt má mnoho důvodů pro obavy i dalších států. A to zejména kvůli toku řeky Nil a také ropným cestám. Súdán se vydal cestou demokratizace po pádu moc Omara al Bashira, který vládl zemi 30 let po vojenském převratu a který byl obviněn mezinárodním soudním tribunálem z toho, že je válečný zločinec. Rusové byli spojenci bývalého diktátora, protože stály o vybudování vojenského přístavu na jeho území. Súdán je velká země, kde má mnoho další zemí mnoho zájmů. Dá se očekávat, že na jeho území se bude odehrávat podobně nepřímý střet mocností, jak se odehrává na Ukrajině nebo potenciálně v Jihočínském moři. Přímé angažmá západu nelze očekávat, ačkoliv by si to Súdánci toužící po demokracii možná přáli. Celá situace může vést k další etapě migrační krize, protože se nedá očekávat, že by chudí sousedé Súdánu byli cílovou destinací uprchlíků. Logicky budou toužit uprchlíci dostat se do Evropy.
Držitelé defaultovaných dluhopisů Credit Suisse žalují švýcarského regulátora
Držitele podřízených AT1 bondů v Credit Suisse, kteří drželi bondy za 5 mld. USD, se odhodlali k žalobě vůči Švýcarské finančnímu regulátorovi FINMA, který přišel s ideou při řešení okolo krize Credit Suisse nedat těmto držitelům bondů vůbec nic. Zajímavé je, že akcionáři dostali sice málo, ale přeci jen něco dostali. A to právě vadí bond holderům, kteří doufali, že budou před akcionáři. Celý případ jsme poměrně detailně popisovali v době, kdy k turbulentnímu dění docházelo. AT1 je v podstatě takovým mezaninovým kapitálem. AT1 je zkratkou additional tier 1, což v podstatě představuje záležitost, která z pohledu finančního regulátora zvyšuje hodnotu vlastního kapitálu pro účely posuzování kapitálové přiměřenosti. Credit Suisse nakonec skončila v rukou konkurenční UBS díky režii FINMA.
Tesla přistoupila k mírnému zdražení na americkém trhu
Série zlevňování vozů Tesla byla velkým předmětem diskusí z obav o její marži. Musk se snaží vystupovat podobně jako Saúdská Arábie s ropou. Celému světu říká, že on si může dovolit výrazně nižší ceny než ostatní. A i on si zřejmě potřebuje občas odpočinout od zlevňování a přistoupil k opětovnému zdražení. I tak jsou ovšem ceny stále cca o 20 % nižší proti začátku roku v USA. Když snížil své ceny elektromobilů, dostala Tesla pod tlak ostatní výrobce elektromobilů. Je jasné, že souboj o to, kdo se stane definitivním vládcem světa elektromobilů není zdaleka u konce. Ve hře je totiž hned několik hráčů. Kromě Tesla je to samozřejmě čínský BYD (ve kterém má prsty i Samsung) a německé automobilky (zejména pak Volkswagen). Nicméně ačkoliv je přechod na elektrické automobily z velké části neoddiskutovatelnou realitou, tak to nebude ještě tak jednoduché. Jsme stále na začátku tohoto závodu a tak je třeba to brát. BYD měla v roce 2022 tržby asi 63 mld. USD, Tesla pak 81 mld. USD. Jsou to sice významné částky, ale pořád si musíme uvědomit, že Volkswagen jako skupina má tržby 293 mld. USD, Mercedes 157 mld. USD, BMW 149 mld. USD…A to zde máme ještě Toyotu se 279 mld. USD, Honda se 129 mld. USD. Plus dalších x automobilek, které svou ekonomickou silou a současnými výsledky dokáží výrobce elektromobilů potrápit jako Ford, GM, skupina Stelantis. Prodeje elektromobilů sice rostou, ale nerostou takovým tempem, jak bylo predikováno. Navíc energetický mix je stále dost fosilní na to, aby se dalo hovořit o čisté energii. Poptávka po elektřině masově roste a od toho, že bychom měli čistou elektřinu doma pro napájení aut, jsme ještě celkem dost daleko. Vezměme si jednoduchou úvahu. Jestliže má někdo doma 10 kWp fotovoltaické panely a k tomu 20 kWh baterie, tak mu to rozhodně ani náhodou nemůže stačit na to, aby si tím plnohodnotně dobíjel svůj elektromobil. Kdyby veškerá produkce panelů padla na dobíjení auta, tak to stačí asi tak na 35 minut jízdy autem denně po městě. A navíc fotovoltaické panely vyrábějí nerovnoměrně v tom slova smyslu, že mnohem více energie vyrobí v létě než v zimě. A v zimě je zase nejhorší provoz elektrických aut. Takže nedá se úplně očekávat, že by neviditelná ruka trhu hnala vše směrem k elektromobilitě. Muskovo tanečky okolo zdražování a zvyšování cen jsou tedy na úrovni naparování se čivavy na kavkazského ovčáka. Nemá smysl na to aktuálně plýtvat energií. Podstatné to začne být mnohem později. Mnohem podstatnější je to, že zatím nemá elektromobilita takovou infrastrukturu, aby v jejím případě došlo k opravdu masovému rozšíření. Tesla za poslední týden ztratila cca 10 % hodnoty a je na kapitalizaci 520 mld. USD.
