Obstrukce ve Sněmovně kvůli penzím jsou nepodstatný tyjátr ve světle budoucích penzistů
Opoziční strany ANO a SPD pokračovaly v posledním týdnu v obstrukcích vůči chodu Sněmovny při projednávání omezení růstu důchodů od června namísto 1770 Kč na 760 Kč růst. Tomio Okamura strávil u řečnického pultu Sněmovny kolem 13 hodiny a Andrej Babiš asi 8 hodin. Opoziční poslanci svou aktivitou paralyzovali Sněmovnu prakticky po celý týden. Na tomto tématu sbírají poměrně jisté body, protože tím voličům ukazují, že bojují proti zlé vládě za navyšování důchodů.
Bohužel už méně se hovoří o obrovském strukturálním deficitu veřejných financí a neudržitelnosti stávajícího penzijního systému. Stále více je zřejmé, že bez soukromého investování či spoření lidé v generaci dnešních čtyřicátníků a třicátníků na důstojný život v penzi nedosáhnou. Velký problém budou mít i lidé, kteří jsou dnes ve věku okolo 60 let. Ti možná mají naději na jakžtakž solidní důchod v prvních letech, ovšem i oni se dostávají do obrovské nejistoty za nějaký 10 let po počátku svého důchodu. Lidé si jen velmi málo uvědomují, jak významné částky potřebují pro zabezpečení své penze. 10 tisíc měsíčně na přilepšenou představuje v reálných cenách 1,2 milionu za 10 let důchodu. 20 tisíc x 20 let pak 4,8 milionu v reálných cenách. A to i při 2,5 % inflaci představuje za 20 let 7,86 milionu korun v momentě, kdy penzi začnete čerpat. Když budete posléze zhodnocovat penzi nad inflaci, bude vám stačit trochu méně, ale pořád se bavíme o významných částkách, které lidé nemají. A pokud bude mít stát významný problém udržet kupní sílu penzí, tak taková 20 tisíc renta nebude zase nějaký dramatický luxus.
Bohatý stát se pozná tak, že má bohaté důchodce. A ti naši nikdy úplně bohatí nebudou, pokud budou stále spoléhat na stát. My v Comsense dlouhodobě říkáme, že pravidelné investování na penzi je nutnost pro mladší ročníky. 10 tisíc měsíčně by měl být úplný standard pravidelného investování u osob s lehce nadprůměrnými příjmy. Pokud je takovému člověku 35 let, tak by měl skutečně minimálně 10 tisíc měsíčně odkládat formou pravidelných investic. Při velmi reálném vývoji portfolia okolo 6 % ročně by takový člověk měl shromáždit za 30 let majetek v hodnotě 9,7 milionu korun, což je dnešní ekvivalent při 2,5 % inflaci asi 4,64 milionu korun. Pokud by tento člověk v době zahájení penze zhodnocoval jen na úrovni inflace, tak mu to vystačí na 232 měsíčních výplat dnešních 20 tisíc korun. Pokud by měl trochu větší odvahu, tak dokonce ještě déle. A finanční zprostředkovatel, který ho při takovém investování obslouží má šanci v klidu získat řádově 3 % z jeho investičních vkladů, což za ty rok dělá asi 108 tisíc korun.
Kolik je takových klientů v Čechách? Osob ve věku 30-40 let je v ČR přibližně 1,55 milionu. Když bychom vzali v potaz, že 1/4 těchto lidí začne podobným způsobem investovat, tak se bavíme o tom, že by se na kapitálový trh poslalo 46,5 miliardy korun ročně. Za 30 let to je 1395 mld. CZK, které tito lidé zainvestují. Kdyby tyto prostředky zhodnotily výše zmíněnými 6 % ročně, tak se bavíme o tom, že shromáždili majetek ve výši 3776 mld. CZK. A to se bavíme o jedné jediné generaci investorů ze střední třídy. Jen tato jediná generace představuje pro finančně zprostředkovatelský trh potenciální roční entry fee z pravidelných investic 1,4 mld. CZK ročně. K tomu si přidejte ty, kteří budou investovat méně, starší generace, mladší generace a je vám jasné, že zde máme obrovský trh. Jednak obrovský trh z pohledu zprostředkování ale i z pohledu samotné alokace. Máme před sebou období, kdy investiční fondy budou muset zažívat obrovský boom. Může to přinést zásadní rozvoj celého českého kapitálového trhu. Tedy toho akciového i toho dluhopisového. Češi v posledních letech významně nakupovali nemovitosti. Postupem času ale přijdou na to, že nemovitosti nejsou ideální aktivum pro shromažďování majetku za účelem penze. Zejména díky nízkým nájemním výnosům a faktu, že o nemovitosti je třeba se starat, dojdou postupně k tomu, k čemu došly už západní trhy. Tedy že investiční cenné papíry jako podílové listy, akcie a dluhopisy jsou snadněji směnitelné za cash a lze je postupně rozprodávat a z těchto prodejů následně žít.
Útoky na ČNB kvůli inflaci jsou mimo
Mediálním mainstream posledních měsíců a týdnů je vinit ČNB z vysoké inflace. Řada ekonomických a politický podcastů, youtuberů dalších osob veřejně se vyjadřující k ekonomice, dochází k veřejnému závěru, že je zásadní vinou ČNB, že nezvýší ještě více úrokové sazby. Jak jsme psali minulý týden, tak ČNB má jedny z nejvyšších sazeb na světě. A ukazuje se jasně, že vyšší sazby neznamenají nižší inflaci, jak je vidět například v Maďarsku. Inflace má jasné příčiny. A to je zejména enormní nárůst cen energetických komodit v loňském roce. Ten se propsal do řady dalších oborů.
S tím souvisí i obviňování z nekvalifikace Aleše Michla jako guvernéra. Guvernér si může sám za špatný obraz u poměrně široké veřejnosti díky angažmá spojeném s Andrejem Babišem. A často bývá vnímán jako „Babišův muž“. Jestli to tak je, či jestli to tak není, je věc názoru. Podstatné je, že útok na Michla, protože není zastáncem dalšího zvyšování úrokových sazeb, se nehraje v mediálním prostoru fér. Nesouhlasit s dalším navyšováním úrokových sazeb je legitimní názor. V USA na hladině nižších sazeb nejsou všichni decisionmakeři pro jejich další zvyšování. A kdyby se udělala anketa, kolik jich je na to dostat sazby na hladině v ČR, tak bychom asi koukali, jak by je to vyděsilo. Michl logicky nezastává názor nezvyšování sazeb kvůli nějakým úvěrům Agrofertu. Tato úvaha je naprosto mylná. Michla i Agrofert můžeme kritizovat za jiné věci, ale tento argument je úplně mimo. Stejně tak je mylná představa o tom, že Michl není kompetentní kvůli tomu, že nemá bezpečnostní prověrku na přísně tajné.
Sama ČNB k tomu uvedla, že ČNB zpracovává utajované dokumenty maximálně v režimu tajné a touto prověrkou od NBÚ již Michl disponuje. Navíc je procesu schvalování prověrky na přísně tajné. ČNB dle svého vyjádření ani neobdržela žádné dokumenty v režimu přísně tajné ani jí zákon dokumenty takového stupně utajení neukládá přijímat ani vytvářet. Tedy bouře ve sklenici vody. Koruna je zejména vlivem vysokých úrokových sazeb velmi silná, v zásadě silná koruna přispěla k nižší dovezené inflaci. Vysoká inflace výrazně ustoupí, až se začnou srovnávat měsíce srovnatelných energetických nákladů. Nepodléhejme v tomto směru panice. Pokles životní úrovně vyvolaný výraznější inflací je holý fakt způsobený dost zásadními geopolitickými okolnostmi v naší blízkosti. Nemůžeme čekat, že to nebude mít žádný vliv na naše životy. Nicméně i přeorientování z ruských energetických komodit na jiné zdroje se již odehrálo na cca ročním horizontu.
Fed pod tlakem, aby zvýšil sazby
Ze současné hladiny 4,5-4,75 % by měl Fed ještě zvyšovat svou základní Fed fund target rate. Původně se očekávalo, že by to mohlo být o 0,25 % na příštím zasedání. Po vyjádření šéfa Fedu Jeromeho Powella to už vypadá spíše na 0,5 % zvýšení. Powel je pod poměrně silným tlakem politiků, kterým se nelíbí vysoká inflace. Zvláště levicoví politici typu Elisabeth Warrenové se do Fedu opírají. Warrenová je známá tím, že bojuje velmi silně proti velkým finančním nebo technologickým korporacím, které by ráda více zregulovala a jejichž zisky považuje za nemorální. Inflace v USA nicméně z letních více než 9 % už klesla někam okolo 5 % v lednu. Fed však nepodporoval růst peněžní zásoby jen nízkými sazbami ale i dlouholetou politikou kvantitativního uvolňování, které chrlilo do systému velkou novou peněžní zásobu. Přes politiku kvantitativního uvolňování Fed nakupoval státní bondy, čímž zásadně přispíval k růstu vládních výdajů. Například ČNB k této politice nepřistoupila, proto její měnová politika nebyla v minulosti tak uvolněná jako ta americká.
Další zasedání ohledně měnové politiky Fedu je 22.března, Americké pětileté bondy aktuálně nesou 4,31 % výnos do splatnosti, roční fixace sazeb je aktuálně na 5,71 % a tříletá na 4,86 %.
Kryptokauzy zřejmě ještě nejsou u konce
Pád FTX na podzim loňského roku nebyl případ, kterým by problémy kryptoaktiv skončily. Spíše to vypadá, že jich tím mnoho nových leze na povrch. Asi nejviditelnější problémy má Silvergate Bank. Její akcie to vzaly hodně velkým sešupem dolů. Ještě loni v létě se obchodovaly za 150 USD kus. O rok dříve dokonce za 220 USD kus, ale dneska stojí 5 USD.
O Silvergate Bank se říkalo, že byla namočená v FTX a že s ní má provazbu větší, než je zdrávo. Tato banka byla celkem nevýznamnou kalifornskou bankou, která získala licenci v roce 1996, ovšem výrazně se svezla na růstu celého krypta díky tomu, že byla jedním z early adopterů celého kryptosvěta a začala nabízet služby s kryptem související. Kryptofandové jí znají hlavně díky SEN (Silvergate Exchange Network), který ale byla nucena po obrovském odlivu prostředků vypnout. Ještě na konci září na SEN bylo asi 12 mld. USD aktiv. Silvergate Bank se dokonce už zabývá intenzívně i Bílý dům. Šéfka tiskového odboru Bílého domu řekla, že prezident Biden sleduje celou situaci okolo Silvergate Bank a bude chtít celou situaci řešit na úrovni Kongresu. Bílý dům má evidentně obavy, aby Silvergate nebyla dalším FTX. Ostatně FTX je velký osobní problém pro samotného Bidena, protože zakladatel FTX Sam Bankman-Fried byl druhým největším donátorem prezidentské kampaně současného prezidenta po Miku Bloombergovi. Problém Silvergate Bank byl, že 90 % jeho aktiv bylo v kryptoaktivech. A při finanční páce, se kterou pracovala, to představovalo zásadní problém. V momentě, kdy banka měla 11 mld. USD aktiv a vlastní kapitál 600 milionů USD, tak propad hodnoty aktiv o řádově 5 % znamená dost zásadní problém pro solventnost banky.
Nervozita panuje i okolo Binance. Akvizice zkrachovalého poskytovatele kryptopůjček Voyager nasvítila v trochu nelichotivém světle i Binance. Problém s Binance má totiž americká komise pro cenné papíry SEC, jenž v případu zkrachovalého Voyager figuruje jako žalobce. Insolvenční soud nicméně reorganizaci zkrachovalého Voyager, která zahrnuje převzetí části aktivit ze strany Binance povolil. SEC považuje největší kryptoburzu na světě Binance za neregistrovanou burzu, s čímž má pochopitelně problém. Samotné působení Binance na území USA je velmi problematické. BinanceUS sídlící uprostřed Silicon Valley v Palo Alto musela jasně deklarovat, že je plně nezávislá na své čínské matce Binance, kterou ovládá Changpeng Zhao. Ostatně Binance byla v nedávné minulosti akcionářem FTX a v jeho pádu sehrála roli rozbušky. Binance vůbec hodně bojuje s americkými autoritami. Americké ministerstvo spravedlnosti SEC mají dlouhodobě spadeno na Binance kvůli jejich podezření, že ovládá americkou BinanceUS. Ta se od Binance snaží distancovat a americké autority říkají, že pokud by Binance skutečně BinanceUS ovládala, tak chtějí vidět veškeré aktivity Binance a nikoliv jen ty americké.
