V posledních měsících se stalo módou svalovat vysokou inflaci v ČR na Českou národní banku. Je to ale směšný konstrukt, za kterým nejsou objektivní fakta. Jakkoliv chápeme, že Aleš Michl v čele ČNB, je pro řadu odpůrců ANO zcela neakceptovatelnou figurou v čele instituce, která má být nezávislá, po tom, jak komunikoval na videu u kafe s Andrejem Babišem a poté, jak působil jako jeho chráněnec na ministerstvu financí. Ale když se oprostíme od politických antipatiích vůči konkrétním jedincům a začneme reálně hodnotit kroky České národní banky jako takové, tak je takové tvrzení zcela zcestné.
Poláci mají úrokovou sazbu 6,75 %, Eurozóna 3 %, Norové 2,75 %, Švýcaři 1 %, Velká Británie 4 %, jen ti poněkud blázniví Maďaři mají sazbu 13 % mezi evropskými zeměmi. A že by jim to zrovna dvakrát pomáhalo, se opravdu říct nedá. Jejich inflace totiž v ledu byla 25,7 %. Opravdu to není tak jednoduché, že inflaci zastavíte prostým zvýšením úrokových sazeb. Je to poněkud složitější, protože inflace má mnoho příčin. A růst úrokových sazeb je akt, který způsobuje velké potíže. Poškozuje to tržní hodnotu majetku ve společnosti v obecné rovině. Vy všichni, co se radujete, že máte vyšší úrok na bankovním účtu, už si mnohem méně uvědomujete, že tržní hodnota portfolií úvěrů bank, kde máte peníze, raketově letí dolů při každém zvýšení úrokových sazeb. Ale to je moc složité vysvětlovat lidem. Proto se většina lidí spokojí s jednoduchou hypotézou Michl = nezodpovědný arogantní mladý frajírek, který šel v minulosti Babišovi na ruku. V čele ČNB klidně může být jakákoliv více či méně politická figura, ale podstatné je, že ČNB disponuje armádou lidí, kteří financím a měnové politice rozumí. A tito lidé připravují minimálně podklady pro rozhodování Bankovní rady.
Struktura inflace v ČR velmi jasně ukazuje, jaké jsou trendy. A jsou pozitivní. To je potřeba si říct. Od listopadu klesá meziroční inflace potravin z 26 % na 24,8 %. U odívání klesla inflace za 3 měsíce z 18,2 % na 16,3 %. U nákladů na dopravu to bylo z 13,6 % na 7,6 %. Dokonce i stravování jsme zaznamenali pokles z 25,3 % na 23,3 %. Celková inflace z listopadových 16,2 % na lednových 17,5 % poskočila hlavně kvůli zrušení úsporného tarifu na energie pro domácnosti, čímž se zvedla položka s největší vahou náklady na bydlení, vodu a paliva z 16,5 % na 24,3 %. To je nárůst o 7,8 % na položce, která má 26,7 % váhu v celkovém inflačním koši spotřebitelských cen. Je tato jediná položka způsobila nárůst o 2,08 %. Ale celková inflace stoupla jen o 1,3 %. Jinými slovy nebýt úsporného tarifu, tak už máme nyní nižší inflaci než v listopadu loňského roku.
V tuto chvíli máme cca roční výročí od zahájení toho, čemu Rusko říká Speciální vojenská operace, což je událost, která způsobila skokové zdražení některých komodit a služeb. Cena energetických komodit dosáhla svého vrcholu v létě. A nyní je mnohem nižší. Kupříkladu ceny elektřiny se na rok 2024 prodávaly na cenách vysoko přes 500 EUR za MWh, ale aktuální future kontrakty jsou na cca 155 EUR za MWh. Tedy hovořit o tom, že bychom inflaci neměli pod kontrolou, je dost zavádějící tvrzení. Snižování úrokových sazeb je neodvratné a dříve či později přijde.
Podobný názor má i finanční trh bez ohledu na to, co tvrdí někteří novináři, influenceři nebo ekonomové specializující se na každodenní přítomnost v masových médiích namísto reálné ekonomické práce v terénu. Stačí se podívat na graf vývoje ceny 3letého úrokového swapu na sazbu PRIBOR. Cena úrokového swapu je na 5,62 % na straně fix leg, kde protihodnotou je tříletá platba sazby PRIBOR. Ještě v létě byla cena stejného swapu prakticky rovna 2T REPO sazbě ve výši 7 %. Od té doby cena swapu klesla o cca 18 %. Ale velmi pravděpodobně půjde ještě rychle dolů, jakmile ČNB začne oznamovat snižování sazeb. Pro ČNB je politicky neprůchozí snižovat sazby, dokud je inflace nad nějakých 6-8 %. Ale na tyto hladiny se skutečně můžeme dostat poměrně rychle v řádu měsíců. Teď se totiž teprve začnou srovnávat měsíce zohledňující události na Ukrajině.
