Bitcoin ANO či NE?

Výše uvedený graf dlužíme všem příznivcům bitcoinu. Zároveň v něm ale nalezneme hlavní příčinu toho, proč si lidé pořizují bitcoin nebo další kryptoměny. Tedy mamon.

Náhrada loterie

Vždycky existovali a zřejmě vždycky budou existovat lidé, kteří doufají v zásah boží prozřetelnosti, která vyřeší jejich finanční problémy. Ať je to Bába Tutovka, Sportka, ruleta v Bellagiu nebo sázka na to, že trefíte vítěze 10 fotbalových zápasů naráz, tak vždy je tam touha, že přijde nějaký finanční gamechanger, který zásadně obrátí vaší finanční situaci. Pokud postrádáte světlo na konci tunelu své finanční situace, je snadné vzít poslední zbytky finančních zdrojů a začít spoléhat na osud. Odevzdat svůj osud ze svých vlastních rukou do rukou malé avšak nikoliv nulové pravděpodobnosti, že se stanete boháčem. Tak samozřejmě. Není to zrovna racionální postoj, protože provozovatelé hazardu mají pravděpodobnost na své straně. Staré osvědčené pravidlo říká, že jakmile vyhraješ na ruletě, okamžitě utíkej z casina, protože čím déle tam vydržíš sedět, tím větší je pravděpodobnost, že to s tebou dopadne špatně. Tohle není žádné světoborné moudro. Když ale jde o kryptoměny, tak na to všichni hodně rychle zapomínají.

Mladá generace nesází Sportku. Troufám si tvrdit, že málokdo z mladých vůbec ví, co to je. Zato skoro všichni ví, co je to Dogecoin. Všichni tuší , že je to blbost, ale zároveň to berou jako příležitost zbohatnout rychle a bez práce. Říkají si, že když do toho dají zlomek svého jmění, tak jim nic nehrozí. Přesně to si mimochodem říkali ti, kdo sázeli Sportku nebo Fortunu. Gamble je zkrátka gamble. A gamblerství je diagnóza, pokud se to vymkne kontrole. A tak davy mladých s napětím sledují Saturday night live, kde hltají každé slovo profesionálního manipulátora Elona Muska, aby věděli, zda mají prodávat či nakupovat. Absurdní svět z pohledu konzervativního finančníka. Nebo vzpomeňme na kryptoprojekt Squid Game. Vyhledávačí “lifehacků” si od Netflixu odskočili zainvestovat a nestačili se divit, když cena poklesla ze 70 USD na 0,003 USD.  

Přiznejme si , že kryptokomodity lákají zejména z toho důvodu, že lidé chtějí bez práce přijít k bohatství. Víra některých kryptofanatiků nemá daleko od těch, co čekají na Soudný den. Až pak nastane, tak všichni zlí lidé, kteří používají ošklivé staré peníze, o všechno přijdou a my prozíraví zázračně zbohatneme, protože budou potřebovat coiny, které držíme v ruce dneska my. 

Konspirace

Konspirační teorie jsou staré jak lidstvo samo. Začalo to tím, že si lidé mysleli, že Řím zapálil Nero, a pokračuje to do dnešních dnů, kdy sociolog Josef Šlerka říká, že 16 % obyvatelstva věří, že covid vznikl v laboratoři za peníze Billa Gatese. O centrálním bankovnictví a konvenčních financích koluje taková hromada nesmyslů, že si to s takovými informacemi nezadá. Pokud si myslíte, že centrální bankovnictví je nějaký Bilderberg, věříte blbostem typu QAnon, a zároveň věříte, že recept na všechno je poslat peníze do krypta, tak s tím asi moc neuděláme. 

Současný finanční systém má určitě spoustu potíží, jejichž výčet by byl delší než tento článek. Velká část problémů souvisí zejména s finančními deriváty, neustále rostoucími ostrovy kreditního rizika a informační asymetrie nebo s úrokovou hladovkou poslední dekády. Růst peněžní zásoby je pro řadu lidí zcela nepřijatelný. Zároveň se ale lidem líbí, že měli hypotéky za 2 % a že cena jejich panelákového bytu vyrostla z 40 tisíc za m2 na 100 tisíc m2. Ale jsou pohoršeni, že jejich úspory na běžném účtu v řádu desítek až stovek tisíc korun se znehodnocují vysokou inflací, zatímco jejich několika milionová hypotéka je skoro zadarmo a centrální banka z nich svou měnovou politikou udělala milionáře. Lidem vůbec nedochází, že to má stejnou příčinu, kterou je expanzivní měnová politika.

Drtivá většina lidí nemá žádné velké úspory. Převažují jednoznačně lidé s dluhy. Významný majetek mají lidé spíše v nemovitostech nebo v podílech ve firmách a cenných papírech. Bohatí lidé převážně nesuší prachy v bance na běžném účtu. Může jim být celkem jedno, o kolik stoupla peněžní zásoba. Měnová politika je legitimní nástroj. Nelíbí-li se mi postup mé centrální banky, mohu své transakce dělat v jiné měně. Ale na konci dne je podstatné, jaká držím aktiva. Ne to, za co jsem je koupil. Jestli jsem činžák na Vinohradech zaplatil CZK, USD, bitcoinem nebo kolibřími pírky, tak na konci dne mám LVčko s mým jménem, kde mě katastr zapsal jako vlastníka, a je jedno, čím jsem to zaplatil. Pořád vlastním stejné aktivum. Bohatí lidé shromažďují aktiva, nedrží hotovost více, než je nutné.

Bitcoin jako aktivum 

Omezené množství, které nemůže být větší. Super. Uvedu několik dalších příkladů, čeho je na světě omezené množství. Kamení, pitná voda, slaná voda, tráva, dřevo, lidé, zvířata, vzduch, pozemky, budovy, beton a prakticky cokoliv, co reálně fyzicky existuje. Z toho si máme sednout na zadek? Pardon, ale vzácných věcí je na světě tolik, že mě opravdu neohromí to, že něčeho může být jen 21 milionů. Čechů je na světě 10,5 milionu a když je potkám v létě na pláži v Itálii, tak si říkám, že kdyby jich bylo jako bitcoinu, tak je to na tuto planetu příliš. 

Blockchain jako převratná technologie? No oka. Nechci brát bitcoinovým příznivcům iluze, ale standardní finanční systémy mají tak rozsáhlý počet uživatelů s tak obrovským množstvím transakcí, že manipulace je prakticky nemožná, protože na to nikdo nemá ekonomickou sílu. Fragmentace konvenčních finančních systémů je tak obrovská, že žádná entita nemá sílu něco zásadního změnit. Ani Bank of England nedokázala zabránit tržní spekulaci George Sorose a Stanleyho Druckenmillera (zdravíme do Vyškova) v roce 1992. Potřebujeme vůbec nějaký blockchain? Opravdu je naším největším nebezpečím, že někdo zasáhne do historie našich transakcí? Kolik podvodů máme tohoto typu při zápisech v obchodním rejstříku, depozitáři cenných papírů nebo katastrálních úřadech? V civilizovaném světě naprosté minimum. Co tak převratného tedy blockchain řeší? Nic proti němu. Nějakým způsobem řeší zápisy transakcí v bitcoinu, kde to asi funguje dobře. Ale to neznamená, že obchodní rejstřík, katastr nebo clearingové systémy fungují špatně.

Takže hledáme dál hodnotu. Bitcoin jako platidlo. Ok. Řada firem nám dnes umožní zaplatit bitcoinem. Dobré je si položit otázku proč. Protože to zákazníci chtějí. Protože všechny ty Amazony, Alzy a další firmy vědí, že část jejich zákazníků by je považovala za zpátečníky sto let za opicemi, pokud by jim to neumožnily. Ačkoliv takových zákazníků jsou řádově nižší desítky procent (vzpomeňme na 16 % dle Šlerky), tak proč jim to neumožnit? Budou spokojení, ještě jim ty bitcoiny můžete prodat, a také jim prodat další zboží, které je pro bitcoiny a ostatní kryptoaktiva komplementární. Čistě ekonomické a racionální rozhodnutí. Žádná ideologie. A až pofrčí platit hokejovými kartičkami nebo poukázkami z Amazonu, tak to umožní taky ze stejných důvodů. Pravda je taková, že většina lidí si bitcoin nepořizuje jako platidlo. Je to méně pohodlné placení než klasickými penězi. Tzv. “hodleři” mají víru, že cena vzroste. Nechtějí plýtvat kapitálem na nákupy. Ti, kteří si za bitcoin v minulosti něco koupili toho ve většině případů dnes litují z důvodu prudkého nárůstu jeho ceny. Máme tu skupinu optimistů, kteří věří, že bitcoin bude stát 1 milion USD, tak proč by se ho zbavovali za současných 40-50 tisíc USD. A ten, kdo nevěří, že bitcoin bude stát významně více než dnes, nemá v zásadě příliš důvodů si bitcoin pořizovat. Tedy pokud se neúčastníte aktivně trhu s narkotiky, nepotřebujete platit výkupné nebo jste se nepřipletli do jiné nelegální aktivity. Vše ostatní můžete zaplatit mnohem pohodlněji a jinak.

Bitcoin jako peníze. Peníze se definují třemi znaky. Prostředek směny, uchovatel hodnoty a zúčtovací jednotka. S velkými výhradami můžeme říct, že bitcoin je částečně prostředkem směny. V současné době nějaká část obyvatel je ochotna si nechat zaplatit v bitcoinech. A to ještě jen v některých případech. Možná si drogový dealer rád nechá zaplatit bitcoinem za 10gramů kokainu nebo Alza, když vám prodává iphone, ale je otázka, zda byste chtěli dostávat výplatu v bitcoinu nebo za bitcoiny prodali svou nemovitost. Uchovatel hodnoty bitcoin dnes určitě není. Jestliže dokáže ztratit 40 % během měsíce, tak jsme někde zpátky u císaře Nera a jeho nových mincí. Uchovatel hodnoty musí fungovat dlouhodobě i krátkodobě. Například zlato funguje dlouhodobě, ale krátkodobě nikoliv. Možná za časů Starého Egypta byl svět tak pomalý, že se krátkodobě a dlouhodobě příliš nerozlišovalo. Bitcoin jako zúčtovací jednotka. Chtěli byste vést účetnictví v bitcoinech? To by tedy bylo něco. To už by se v tom nevyznal nikdo. Směšná představa.

Jeden z argumentů pro hodnotu bitcoinu je, že se na jeho těžbu musela vynaložit skutečná energie.  Množství elektřiny, které padlo na těžbu bitcoinu, je skutečně impresivní. Zvláště pak, když si uvědomíme, že podstatná část elektřiny se na jeho těžbu spotřebovala v Číně, kde energetickému mixu dominuje uhlí. Nebudu se pouštět do cenové predikce bitcoinu a tedy ani odhadu množství další spotřebované elektřiny na tuto aktivitu. Nicméně pustím se do jiné paralely. Když budu od rána do večera konzumovat jen Chateau Latour a kaviár, tak na produkty mé látkové výměny bude vynaloženo také značné množství nákladů. To ovšem neznamená, že budou mít větší cenu, než kdybych konzumoval rohlíky a zapíjel to plzeňským. Ale kdo ví, třeba by v tom objevil někdo novou Kopi Luwak. A s bitcoinem je to stejné. Reálně na něj byly vynaloženy zdroje, ale nic to neříká tom, že je to nějak užitečné.  Zde si dovolím malé srovnání se zlatem. Zlato je nesmírně zajímavý materiál. Jeho vzhled, kujnost, chemická odolnost a stálost a především vysoká elektrická vodivost z něj dělá něco, co je nesmírně užitečné. Můžeme něco podobného říct o bitcoinu? Je bitcoin aspoň ve virtuálním světě něčím jako zlato ve skutečném? Zatím to tak nevypadá . Většina IT technologií, které opravdu změnily svět, díky kterým máme internet, cloudy, létáme do kosmu, navigujeme letadla i jaderné ponorky, pro svůj chod bitcoin nepotřebuje.   

Jak významný je svět bitcoinu?

Kdyby člověk přijímal informace čistě ze své twitterové bubliny, tak by skoro nabyl dojmu, že bitcoin už je dávno dominantní měnou a nejhodnotnějším aktivem našich dní. Mediální stopa je gigantická. Právě i díky youtuberům, kteří ještě nedávno točili videa s třetiřadým situačním humorem, a dnes nám radí, že máme vsadit na bitcoin, pokud se chceme mít tak dobře jako oni. Nebo nám investiční rady poskytuje expert na všechno Lukáš Kovanda, který řekl, že největší nebezpečí pro konzervativní investory je to, že nemají vůbec žádný bitcoin. Tato vyjádření jsou v rámci českého trhu extrémní a pokud by se jich dopustil někdo z konvenčního finančního trhu, tak by dostal solidní Világoš od ČNB. 

Kapitálový trh je gigantický. Kupříkladu součet tržní kapitalizace všech světových akcií je okolo 131 tisíc miliard USD. Jedná se asi o 36 tisíc firem. 7189 amerických burzovně obchodovaných firem má v součtu kapitalizaci asi 58 tisíc miliard USD. Na světě je odhadem 150 firem, které mají tržní hodnotu nad 100 miliard USD. Necelých 19 milionů kusů bitcoinu má nyní kapitalizaci asi 933 miliard USD. Tedy řádově podobně jako Meta platforms (dříve známá jako Facebook). Tedy jediná firma. Nebo podobně jako zcela ulítlá hodnota Tesla. Více než dvojnásobnou hodnotu mají akcie firem Apple, Alphabet, Microsoft i Saudi Aramco. Velmi se dvojnásobku hodnoty všech bitcoinů na světě přibližuje i hodnota Amazonu. Co z toho plyne? Že rozšíření bitcoinu je v tuto chvíli zcela okrajová a bezvýznamná záležitost z pohledu globální alokace kapitálu. “Hodlerů” je nyní méně z pohledu kapitálové síly než naivů, kteří věří na technologické zázraky v Silicon Valley nebo blábolům Elona Muska. Zatím tedy nejsme v rovině, že by zásah vůči bitcoinu masivně ožebračoval obyvatelstvo a že by se bitcoin dostal do pozice “too big to fail”.

Kontinuita politiky posledních dekád

Západní civilizace se zabývá bojem s legalizací výnosů z trestné činnosti intenzívně desítky let. Geopolitická situace současnosti tyto snahy jen umocňuje, protože ovlivňování voleb v západních demokraciích, financování terorismu a obchod s narkotiky na praní peněz přímo závisí. Proti tomu zde máme bitcoinovou komunitu. Nebo spíše dvě bitcoinové komunity. Jedna, která sní svůj anarchistický sen srovnatelný s utopistickými představami Achnatona, a druhá, která jenom chce vydělat prachy. 

Do bitcoinu historicky nateklo obrovské množství zdrojů, které jen sotva lze označit jako čisté zdaněné legální příjmy. Představa, že státy teď budou říkat “ok, žádný problém” je hodně naivní. Přinejmenším by to znamenalo obrovský krok zpět v boji s praním špinavých peněz. Vůči bankám je uplatňovaná poměrně tvrdá až byrokratická politika AML (anti money laundering)  a KYC (know your client).  Systém, kde faktický vlastník peněženky je ten, kdo od ní má kódy, je možná romantický pro toho, kdo má depresi z toho, co o něm všechno jeho banka ví, ovšem toto nás reálně vrací někam do Švýcarska druhé světové války, kam si ukládali prostředky nacističtí předáci a po nich narkobaroni. 

Poptávka po legislativním ukotvení kryptoaktiv tu asi částečně je, ale troufám si tvrdit, že drtivá většina z nás má úplně jiné starosti a preference. Navíc podstatná část kryptokomunity se holedbá, že něco takového ani nepotřebuje. Být legislativcem, tak toto mám jako úplně poslední prioritu na seznamu toho, co potřebujeme. Vymahatelnost práva v digitálním prostředí je navíc opravdu složitá. Krypto je v podstatě underground nebo jakási forma finančního disentu vůči státu. Ale tento rádoby disent je spíše maskou oportunistického trendu hodně a snadno vydělat bez práce. Politické postoje tam nehledejme. 

Salvador

Mělo by nás uklidnit, že prezident Salvadoru oznámil nákup 150 bitcoinů poté, co jeho cena klesla pod 50 tisíc USD za kus. Tedy došlo k transakci asi za 7 milionů USD. Pro některé z nás je možná důležité, co se děje ve státech o necelých 7 milionech obyvatel a ekonomickou produktivitou úrovně Ukrajiny či Arménie a rozlohou řádově 4x menší než ČR, ale já mezi ně nepatřím. Argument, že bitcoin adaptovala jako svou měnu taková země, je asi tak významné jako to, co se ekonomicky děje na Slovensku nebo na Sardinii. Zajímá vás to jen, když tam žijete. Jinak asi ne. Troufám si tvrdit, že pro vývoj hodnoty bitcoinu byla určitě důležitější skupina vybraných uživatelů z Kolumbie a Mexika než ze Salvadoru. 

Něco na tom musí být

Bitcoin a ostatní kryptoaktiva jsou hit. Je to téma běžných hovorů a hlavně něco, po čem existuje poptávka v určité komunitě převážně mladých lidí. Těmto lidem je možné prodat nejen bitcoin ale také technologii nebo virtuální obsah, který s ním souvisí. A případě kryptoaktiv platí jednoznačně, že nákup bitcoinu už je krůčkem k tomu nakoupit něco, co tato komunita nazývá celkem trefně shitcoin. Pravda je taková, že mainstreamová média hrají s kryptoaktivy. Stačí se podívat na to, jaké reklamy běhají na Seznam.cz, DVTV nebo dokonce TV Nova. Reklama na XIXOIO Richarda Watzkeho budiž jasným důkazem toho, že majitelům těchto médií jde zase jenom o peníze a že nějaký reputační risk management si u svých inzerentů nedělají. Příležitost vydělat na vlně kryptoaktiv zkrátka vidí kdekdo. Je to mainstreamem naší doby. Ignorovat kryptoaktiva není snadné, když vám bývalý ředitel Komerční banky Radovan Vávra říká, že do něj máte dávat malou část svého majetku. Na druhou stranu validní argumenty, proč by zrovna bitcoin měl uspět, jsme neslyšeli od jeho propagátorů. Točíme se na stále stejném argumentačním kruhu, že cena dlouhodobě roste, roste počet uživatelů a na kritice současného finančního systému. Tedy to, co posloucháme už řadu let. 

Bitcoin ANO či NE

Opravdu nejsem zpátečník, abych omezoval svou mysl na axiom, že vše, co má být dlouhodobě hodnotné, musí být užitečné a hmotné.  Bitcoin dnes hodnotu objektivně vztato má. V době, kdy píšu tento článek, asi 49 478 USD. To je reálná hodnota odpovídající nabídce a poptávce po něm. Jakou však může mít hodnotu v čase? Pokud by uspěl ve svém rozšíření jako měna, tak zcela určitě násobně větší. Pokud ne, tak pravděpodobně žádnou či velmi malou. Pravděpodobnost, že uspěje, se jeví spíše jako velmi malá. Pokud to berete jako Sportku, tak prosím. Akorát opatrně, abyste se nemuseli léčit u MUDr. Nešpora s gamblerstvím. 

Svět bitcoinu je v tuto chvíli bezvýznamný se světem produktů a služeb, jako jsou Amazon, Alphabet, Apple nebo Microsoft. Je dost dobře možné, že pohledávky za těmito globálními firmami v podobě kreditů na využití jejich služeb se přirozeně stanou daleko hodnotnějšími a přirozenějšími platidly než bitcoin. Cigarety také nikdy nevymýšlel jako platidlo a každý mukl by vám řekl, že to je právě karton cigaret, co vám v base může významně zlepšit život. 

Možná mám jen ještě větší důvěru v trh než jeho bitcoinoví fanoušci. Každopádně pro mě bitcoin NE. Je to pro mě nezajímavá neužitečná komodita, u které nevidím užitečnost pro svět. Můžete mi to klidně připomenou za rok, až bude cena bitcoinu třeba 200 tisíc USD. Nechá mě to klidným. V investováním se řídím tím, že investuji svůj kapitál, čas a energii do služeb a produktů, které zákazníkům přinášejí něco, co je jim v životě užitečné. Depresemi z nerealizované výnosné spekulace netrpím. Věřím na heslo “rychle nabyl, rychle pozbyl”.