Akcie pod drobnohledem: The Coca-Cola Company

Je to jediná společnost, jejíž produkt koupíte téměř všude na světě. S distribucí ve více než dvě stě zemích si můžete koupit láhev Coca-Coly nebo nějakého alternativního nápoje z rodiny The Coca-Cola Company od vesnic jihoamerických pralesů, přes oázy na Sahaře až po ostrovy v Tichém oceánu. Dosah a rozeznatelnost značky Coca-Cola nemá konkurenci a byl to pionýrský obchodní model, který ji zajistil rychlý začáteční růst až k dominanci trhu s nealkoholickými nápoji ve 20. století a současnosti.

Slavný nápoj poprvé umíchal americký lékárník John Stith Pemberton v roce 1886 z listů koky a kolových ořechů. Recept před svojí smrtí prodal podnikateli Asovi Griggs Candlerovi, který na něm postavil celou společnost, která byla založena v roce 1892 a už v roce 1894 licencoval první externí stáčírnu k balení a distribuci. Tento systém později stál za rychlým růstem společnosti a její mezinárodní expanzí. Jak společnost rostla, tak představovala nové produkty, například pomerančovou Fantu v roce 1941. V průběhu dvacátého století zkoušela společnost i více diverzifikovat svoje aktivity, když v roce 1982 koupila filmové studio Columbia Pictures, to ale bylo po sedmi letech opět prodáno japonské společnosti Sony.

Aktuálně se společnost drží pouze výroby a distribuce nealkoholických nápojů, které interně rozděluje do několika skupin:

• Perlivé nealkoholické nápoje – např.: Coca-Cola, Fanta, Fresca, Schweppes, Sprite
• Voda, obohacená voda, sportovní nápoje – např.: Aquarius, Dasani, Ciel, Powerade
• Džusy, mléčné nápoje a rostlinné nápoje – např.: AdeS, Del Valle, Minute Maid, Simply
• Čaj a káva – např.: Costa, Ayataka, FUZE Tea, Georgia, Gold Peak
• Energetické nápoje – teritoriální distribuce Monster energy drinku

Zdaleka největší skupinou jsou perlivé nealkoholické nápoje, kam se řadí i vlajková loď společnosti, protože představuje 69 % všech prodaných položek, kde jen Coca-Cola a další nápoje odvozené od ní (Zero, Cherry etc.) představují zhruba 45 % prodaných položek. Co se týče geografie, tak klíčovým trhem společnosti je Severní Amerika, kde se generuje 34,7 % celkových tržeb, o celou polovinu méně společnost trží v Evropě, blízkém východě a Africe a třetí v pořadí je Asie. Tyto tržby se počítají jako tržby z prodeje koncentrátu, z kterého stáčírny mixují finální produkt a balí ho do lahví. Coca-Cola ale i vlastní a provozuje některé stáčírny a z těchto vlastních aktivit generuje zhruba jednu pětinu svých celkových tržeb.  

Z pohledu na rozložení tržeb je jasné, že společnost je naprosto závislá na provozu stáčíren, které mixují, balí a dále distribuují její produkt. Je to franšízový model, který společnost začala testovat už v 19. století a díky němu se dokázala dostat na všechny kontinenty s minimalizací logistických a operačních nákladů. Stejně jako je McDonalds spíše velkým realitním gigantem než prodejcem hamburgerů, tak je Coca-Cola z velké části prodejcem receptu než finálního nápoje. A existuje 5 partnerů, kteří jsou pro společnost naprosto klíčoví. Dohromady za rok 2020 se postarali o 40 % všech prodaných položek společnosti a stejně jako jsou oni závislí na dobrých vztazích s Atlantou, tak je i Atlanta závislá na nich. Jedním z nich je Coca-Cola FEMSA SAB de CV, což je mexická společnost aktuálně hodnocená na téměř 3 miliardy dolarů, která točí a distribuuje přes Střední a Jižní Ameriku a má i partnery v Asii. Největším partnerem v Evropě je Coca-Cola European Partners hodnocená na 28 miliard dolarů.  Všech 5 největších partnerů jsou v relativně dobré finanční kondici, ale i tak z této distribuční sítě plyne pro společnost velké riziko, protože to nejsou firmy, které by sama The Coca-Cola Company kontrolovala a je s nimi pouze franšízově zasmluvněná. Rizikem je samozřejmě finanční kondice stáčíren, které profitují především z lukrativních smluv s restauracemi, kam dodávají nebalený sirup, který se vydává v automatech, ale během pandemie museli všichni spoléhat na méně ziskové balené produkty.  

Dalším rizikem pro společnost je rostoucí společenská antipatie k nezdravým výrobkům. Firma stojí na prodeji svého černého zlata, to je ovšem plné cukru a existují první regulatorní návrhy na označování etiket podobných nápojů, tak jak to vidíme například u cigaret. Zdravý životní styl šetří státní kasu, protože se zdravotnický a sociální systém nemusí starat o lidi s obezitou a dalšími nemocemi spojenými s nadměrnou konzumací nezdravých jídel a nápojů. A co víc, existuje mnoho studií spojující Coca-Colu s výskytem rakoviny, a to už je pak jen otázka času, kdy se tažení proti kouření rozšíří na tažení proti Coca-Cole.

Dalším bodem, za který je a bude společnost veřejně lynčována je její produkce plastů. Aktuálně je The Coca-Cola Company největším světovým producentem plastového odpadu, když za rok vyprodukuje okolo 3 milionů tun plastu. To je asi 200 tisíc lahví za minutu. Pro společnost je řešením zvýšená recyklace, do roku 2030 chtějí na 50 % výroby používat recyklované materiály, což ovšem zní jako korporátní blábol pro uspokojení neziskovek z roku 2010. Pravdou je, že lidé chtějí plast, a tak ho bude společnost dál chrlit jak o závod.