Růst úrokových sazeb 2T Repo na současných 4,5 % je opravdu nevídaný. Jedná se o velmi tvrdý zásah do měnové politiky, který se projevuje opravdu velmi výrazně v ekonomice.
• Ovlivňuje kreditní skóring žadatelů o úvěr – vyšší splátka dluhu díky vyššímu úroku > horší DSCR (DSTI) > reálně žadatel dosáhne na menší úvěr
• Menší ochota lidí i firem si půjčovat
= daleko méně nových úvěrů
= daleko méně úvěrů sjednaných hypotečními zprostředkovateli
= výrazný pokles obratu finančně zprostředkovatelských firem ze segmentu úvěrů
• Zdražení finančních derivátů zajišťujících úrokové sazby (IRS)
= daleko větší nebezpečí pro zákazníky z řad korporací uzavírat zajišťovací deriváty (zejména IRS)
• Nižší ochota bank půjčovat peníze klientům obecně
• Zvýšení úrokových sazeb > zvýšení úrokových marží pro banky
Zvýšení úrokových sazeb je samozřejmě dobrá zpráva zejména pro banky. Ty mají teď příležitost zase stáhnout k sobě do baráků významný cash přes termínové vklady a zároveň se jim zvedají úrokové marže u poskytovaných úvěrů, stejně jako jim rostou možnosti vyššího zhodnocení prostředků u ČNB. Pro české banky by navýšení úrokových sazeb bylo mimořádně příznivou zprávou, kdyby mělo být trvalejšího charakteru.
Ovšem to , aspoň podle našeho názoru, nebude. Vysokým úrokovým sazbám nad 3,5 % nedáváme příliš šanci na to, že se udrží déle než rok. Posilování koruny a příliš restriktivní měnová politika totiž vytváří obrovský tlak na zpomalování HDP. A to v kombinaci se stále vysokými deficitními veřejnými rozpočty a rostoucím nákladem na veřejný dluh, není situace, kterou by bylo možné natahovat donekonečna. Proto sázíme na to, že jakmile se inflaci touto tvrdou politikou zkrotit někam ke 3 %, tak ČNB bude šrouby měnové politiky opět lehce povolovat. Navíc zde máme ve hře blížící se obměnu Bankovní rady. A noví radní nemusí být zrovna nejradikálnější jestřábi. Pár holoubků už v Bankovní radě máme. A kdyby jí opustilo pár jestřábů v čele s guvernérem, tak může být expanzivnější měnová politika na pořadu dne opět celkem brzo. Navíc silná koruna nechutná našemu exportu. Tlak z průmyslu zde bude také.
Určitě neočekáváme, že by v následujícím roce šly sazby opět někam k nule, kde se pohybovaly ještě v létě. Ale hodnoty 2T Repo mezi 2-3 % by cca do roka mohly být reálné. Co by to znamenalo, kdyby se to stalo?
• Koruna by oslabila, zvláště, pokud by se k navýšení úrokových sazeb odhodlala ECB
• Došlo by k lehkému oživení úvěrového trhu
• Byla by to dobrá zpráva pro dluhopisové fondy, které teď už nemají moc kam padat vinou tržního úrokového rizika
Každopádně to vypadá, že relativně dobré časy mají po úrokové hladovce před sebou české banky, které by za rok 2022 a zejména 2023 mohly dosahovat hodně slušných zisků.
