Optimistický letní vývoj na trzích vystřídala zářijová nervozita. Obavy z růstu cen energií, narušených obchodních řetězců a inflace se krystalizují v očekávání slabšího ekonomického růstu. Index S&P 500 v průběhu uplynulého měsíce odepsal bezmála 5 %, má tak za sebou první měsíční pokles od letošního ledna.
Nejistotu vyvolávají i dopady očekávaného příchodu utahování měnové politiky ze strany Fedu, ten by měl na příštím zasedání oznámit zahájení tzv. taperingu, tedy snižování objemu kvantitativního uvolňování. K poklesu objemu měsíčně nakupovaných aktiv by tak mělo dojít již v prosinci, přičemž v polovině příštího roku lze čekat úplné ukončení nákupů do rozvahy Fedu. Přibližně za rok by pak měla americká centrální banka začít navyšovat úrokové sazby. To se projevuje v nárůstu výnosů do splatnosti státních dluhopisů, což tlačí ceny akcií níže.
Rostoucí výnosy vůbec nechutnají technologickým akciím, které jsou na jejich vývoj výrazněji citlivé. Nasdaq tak v průběhu září odepsal bezmála 6 %. Od začátku roku je však index stále v 14% zisku. Zajímavé bude sledovat výsledkovou sezónu za třetí kvartál, která odstartuje přibližně v polovině tohoto měsíce.
Ani evropské akcie za sebou nemají povedený měsíc, když STOXX Europe 600 odepsal 3,5 %. Podobným vývojem si prošel i německý DAX. Negativní sentiment tak působí i v rámci starého kontinentu.
Eurozóna stejně jako zbytek světa bojuje se zvýšenou inflací, na kterou reagovala ECB velmi mírným snížením objemu kvantitativního uvolňování. Měnová politika však v rámci západního světa zůstává nadále výrazně uvolněná, a to navzdory v určitých oblastech již velmi dobře nastartované ekonomice.
Naopak akcie na pražské burze za sebou mají velmi slušný měsíc, v jehož rámci index PX připsal více než 3 %. V růstu pokračují akcie ČEZ, kterým svědčí výrazně zdražující elektřina. Dařilo se i bankovním akciím, ty budou profitovat z rozhodnutí ČNB o rychlém navyšování úrokových sazeb. Pozitivně zapůsobily i zprávy ohledně otevírajících se dveří pro výplatu zadržovaných dividend. Skvělé výsledky představila Česká zbrojovka, jejíž akcie v září vystřelily o bezmála čtvrtinu výše. Firmě se i díky akvizici amerického Coltu podařilo výrazně navýšit hospodářské výsledky, když čistý zisk za první pololetí meziročně vzrostl o více než 50 %. Index PX tak od ledna připisuje již 29 % a výrazně překonává západní vyspělé trhy. Při pohledu do zpětného zrcátka však jde především o dohánění dřívějšího zaostávání.
Pod tlakem zůstávají čínské akcie reprezentované indexem CSI 300, který sleduje vývoj na burzách v Shanghai a Shenzenu. V září výrazně rezonovala kauza Evergrande. Hrozící bankrot čínského developera dlužícího ekvivalent 300 mld. USD, vyhlídky slabšího ekonomického růstu kvůli opětovným vlnám pandemie, zpomalení zadlužování a samozřejmě silné regulace představují pro čínské akcie výrazný protivítr. Relativně vůči vyspělým trhům jsou čínské akcie atraktivně oceněny, přičemž růstový potenciál je značný. Značná jsou však i rizika. Tlak na zkrocení roztahujících se technologických gigantů ze strany vlády totiž zřejmě jen tak neodezní.
Inflace, narušené obchodní řetězce a obecně rostoucí nervozita nesvědčí v posledních dnech ani japonským akciím. V příštím roce by měla tamní ekonomika růst pouze 2,1% tempem, což je nejnižší hodnota v rámci všech vyspělých zemí.
Silný růst cen komodit pokračuje a plní titulní stránky médií. Ropa je za poslední rok na dvojnásobku, ještě výrazněji zdražuje silová elektřina a plyn. Konkrétně se na pražské energetické burze aktuálně obchoduje futures kontrakt na dodávku elektřiny pro rok 2022 za 133 EUR/MWh, což znamená nárůst od začátku roku o 150 %. Zemní plyn se stejnou dodávkou se pak na domácím trhu obchoduje za 57,7 EUR/MWh, od ledna zdražil o 250 %. Nic příjemného pro firmy odebírající energie za spotové ceny, které rovněž zažívají bezprecedentní nárůst. Stejně jako velká část ostatních komodit včetně PHM. Letošní zima bude zřejmě pro naše peněženky krušná. Nelehké časy zažívají i dodavatelé, kteří nemají dopředu nakoupen potřebný objem komodit.
Naopak navzdory masivnímu nárůstu objemu peněžní zásoby se nedaří drahým kovům, které investoři přehlíží. Důvodem je stále poměrně nízká míra nervozity na trzích, k tomu se přidávají vyhlídky na postupný nárůst úrokových sazeb, což drahým kovům obecně nesvědčí kvůli nárůstu nákladů ušlé příležitosti spojených s jejich držbou. Relativně vůči akciím, kryptoměnám a dalším aktivům se však zlato zdá být poměrně levné.
