Biden čelí nečekané opozici
Před měsícem se táboru demokratů podařilo prosadit infrastrukturní investiční balíček v hodnotě 1 bilionu dolarů, který pomůže zrekonstruovat americké silnice, mosty, přístavy a mnoho dalšího. Dalším bodem v agendě je dlouho diskutovaný druhý balíček přezdívaný Build Back Better, který má za úkol posílit sociální systém a investovat do programů spojených se zpomalením klimatické změny. Ten měl být původně prosazen už s prvním infrastrukturním balíčkem, ale silná republikánská a zčásti i demokratická opozice přinutila prezidenta rozdělit hlasování do dvou fází. A je to právě druhá fáze, která se ocitá v ohrožení.
V Senátu mají demokraté nejtěsnější možnou většinu, a proto potřebují hlasy všech svých senátorů, ale člen konzervativní frakce Joe Machin se minulý týden vyjádřil, že si nedokáže představit, že by hlasoval pro: „Prostě nemůžu, zkusil jsem vše, co je v lidských silách. Moji straničtí kolegové jsou rozhodnuti přetvořit naši společnost do podoby, která nás zanechá ještě zranitelnější, než jsme dnes.“ Machin se obává, že by další zadlužení ohrozilo schopnost vlády reagovat na další vlny pandemie a vzrůstající geopolitické hrozby. Pro některé zástupce strany se jedná o naprosto překvapivou a nepředstavitelnou změnu postoje senátora, který se zavázal, že bude pro balíček hlasovat a změna jeho názoru se samozřejmě neobešla bez odezvy. Mluvčí demokratů v Sněmovně reprezentantů Nancy Pelosi je přesvědčená, že senátor nakonec bude hlasovat pro: „I když je pro nás zklamání, že pravděpodobně nebudeme mít platný zákon tento rok, tak jsem přesvědčená, že dojdeme ke shodě, v co nejbližším termínu v novém roce.“
Bílý dům doufal, že se vyjednávání podaří udržet za dveřmi, aby se na veřejnost nedostal rozkol ve straně, ale ostatní naopak vyzívají Machina, aby svůj postoj dal jasně najevo při hlasování. Jedním z nich je například bývalý kandidát na prezidenta Bernie Sanders: „Pokud nemá odvahu udělat správnou věc pro pracující rodiny ze Západní Virginie (kterou Machin zastupuje, pozn. redakce), tak ho nechme hlasovat před zrakem celého světa.“ Pro Bidena se jedná o naprosto klíčový krok, který by mu v případě nezdaru, zamezil ve splnění mnoha jeho předvolebních slibů. Manchin de facto ohrožuje Bidenovu politickou kariéru, ale je pod obrovským tlakem celé strany. Otázkou je, co Machin za svojí zvednutou pravici bude chtít a jak dlouho mu vydrží nervy.
První volby v Hong Kongu po “převratu”
Už v březnu centrální vláda v Pekingu schválila reformu volebního systému v Hong-Kongu, kterému se tak nějak po západním způsobu zachtělo více demokracie. Protesty, které se původně rozhořely na základě vyhlášení zákonu o extradici lidí do Číny, probublaly do samých základů politického systému v bývalé britské enklávě, když se Peking rozhodl zamezit dalšímu nepříznivému vývoji. První změnou bylo, že pro Pekingský volební výbor, který doposud volil pouze premiéra hongkongské vlády bude nadále nominovat i členy parlamentu, zároveň všichni kandidáti budou moci být odmítnuti novým čínským kontrolním výborem. Hongkongský parlament se dále rozroste o 20 členů ze 70 na 90 a podíl přímo volených zástupců klesne z 35 na 20.
Tyto změny byly samozřejmě přivítány dalšími protesty, ale hong-kongské hnutí se samozřejmě nedočkalo žádné mezinárodní oficiální podpory a bylo tak odsouzeno k zániku a další politické integraci s komunistickým režimem. Minulý týden proběhly první volby pod novým systémem a lidé, už jen pouze symbolicky, se k volbám nedostavily. Volební účast se pohybovala kolem 30 %, což je o polovinu méně než ve volbách v roce 2016. Většina křesel byla obsazena pro pekingskými zástupci a změnám tak bylo učiněno za dost. Země G7 se na adresu voleb vyjádřily se zprávou, že mají „velké obavy“ ohledně rozložení demokratického systému. Spojené státy uvalily sankce na 5 lidí spojených se změnou volebního režimu. A tak končí příběh o Hong-kongské revoluci.
Hong-kongský burzovní index Hang Seng už několikátý měsíc vytrvale klesá a nedá se mluvit o velkém efektu těchto voleb na jeho úroveň. Tituly jsou pod tlakem především kvůli tlaku centrální vlády na čínské firmy, rozsáhlých vládních auditů, nejasných budoucích podmínek pro zahraniční IPO, a i kvůli situaci kolem čínského realitního trhu, kde stále straší případ Evergrande.
2021 jako rekordní rok pro M&A
Velký apetit po prvním pandemickém roku 2020, pozitivní výhledy do budoucna, levné zdroje financování a rekordní valuace byly faktory, které měly za následek to, že rok 2021 se stal historicky rekordním v objemu mergerů a akvizic na globálním trhu. Světově se za nákupy podílů firem vyměnilo 5,63 bilionu dolarů (k 16.12.), což představuje o 1,2 bilionu víc než v předchozím rekordním roce 2007. „Korporátní rozvahy jsou neuvěřitelně zdravé, sedí na téměř 2 bilionech dolarů v hotovosti jen v USA a přístup ke kapitálu je velmi jednoduchý s historicky nízkými cenami.“ Uvedl například šéf M&A v USA pro JPMorgan Chris Roop.
Největšími tahouny byly technologické a zdravotnické společnosti a díky rostoucím výdělkům měla představenstva velkých firem a investičních společností dostatek odvahy na to dělat velké a transformativní dealy. V USA byl objem M&A 2,61 bilionu dolarů, v Evropě 1,26 bilionu dolarů a v Asii 1,27 bilionu dolarů, kde čínské investory tentokrát doháněli investoři z jiných asijských zemí, které stále častěji nakupují aktiva v Evropě a USA, což je podle Raghava Maliaha, vice prezidenta M&A pro Goldman Sachs, trend, který bude dále pokračovat.
Jedny z největších transakcí roku byly nákup Discovery společností AT&T za 43 miliard dolarů nebo odkup farmaceutické firmy Medline Industries skupinou investičních firem v čele s BlackRock za 34 miliard. Pokračující apetit ukazuje i nedávná nabídka KKR na nákup italských telekomunikací Telecom Italia za přibližně 40 miliard dolarů nebo pokračující, i když už dlouho v ohrožení, nákup ARM za podobnou částku, kterou by měla zaplatit Nvidia. Odhaduje se, že si tento rok banky a investiční firmy přišly na 100 miliard dolarů v investičních poplatcích.
